Jak vytvořit ze skupiny jednotlivců perfektní tým?

Aneb celek je víc než součet jednotlivých částí

Na tuto ožehavou otázku nám v článku odpoví Vlasta Opelková, výkonná ředitelka Business Success, spol. s.r.o.. Šéf ve firmě není (nebo by neměl být) na ozdobu. Jeho úkolem je přivést svůj tým k produkci. Pokud není rozdíl mezi tím, co skupina vytvoří, když tam je a když tam není, pak to prostě není dobrý šéf a na vedoucím postu nemá co dělat. Možná je to tvrdé, ale k těm hezkým autům, oblekům, flexibilnímu diáři a materiálnímu pohodlí patří také tvrdá práce.

Vlasta Opelková je výkonnou ředitelkou Business Success, spol. s r.o.

Bez tvrdé práce nepřijde náležitá odměna, a právě šéf je ten, kdo tuto myšlenku svému týmu prodá. Je to totiž také trochu bič i na něj, jako vedoucího. Když tým ví, jaké má mít on jako šéf výsledky, tak samozřejmě očekává, že to tak bude. A to se pak není za co schovat. Výsledky buď jsou anebo nejsou, přičemž polemizovat o tom nemá smysl. Na druhou stranu, je práce s lidmi často mnohem jednodušší, když si uvědomují, čím jim je vedoucí užitečný, a že to není jenom post na vizitce a ten hezký oblek. Se strojem je práce jednoduchá. Když něco nefunguje, pustíte se do hledání chyby, najdete ji, opravíte a stroj funguje opět perfektně. Konec příběhu a všichni jsou spokojení. Produkce jede naplno dál.

Zkuste s podřízenými udělat stejný proces. Hledejte jenom to, co dělají špatně a neustále je opravujte. Na konci měsíce budete mít rozladěný, podrážděný tým a pokud pod vámi pracují „osobnosti“, tak možná dokonce i vzpouru. Lidé nejsou stroje a potřebují trochu jiný přístup. To neznamená, že u svých lidí máte ignorovat chyby a nechat je odvádět špatnou práci, aby se jich náhodou něco nedotklo, zdaleka ne. Špatná produkce, ať už máte jakkoli dobrý záměr vás zavede ke konci pohádky zvané bankrot. Chyby je třeba dát do pořádku jak u strojů, tak u lidí. Jen s lidmi to právě chce onen „netechnický“ přístup.

Ukažte lidem, jak jsou pro vás důležití

První, co se denně snažím dávat lidem najevo, je jejich důležitost. Ačkoliv mám na vizitce uvedeno Executive director, tak musí vědět, že jsme v tom společně. Potřebuji je a bez jejich schopností, produkce a ochoty to nepůjde. Zajímají mě a vážím si skutečnosti, když odvedou dobrou práci. Na druhou stranu mi ale nemůže být jedno, když dělají chyby.

Pokud se objeví nějaká ta chyba, nekritizuji konkrétního člověka. Řešit to, co je špatně se samozřejmě musí, ale čím méně dotyčný pracovník vnímá šéfa jako někoho, kdo ho chce zničit a chce mu, jak se říká „urvat hlavu“, tím větší mívá ochotu uznat chybu a najít řešení. Což je mimochodem další z důležitých parametrů přístupu šéfa. Pomáhat, ale neřešit problémy za ostatní. OK, takže tady je chyba. Je to tvůj post, tvoje zodpovědnost, takže co s tím uděláš? Jak to vyřešíme? Šéf by se neměl nechat stáhnout k tomu, že nabídne řešení, i když ho třeba zná. To je práce podřízeného – stejně tak jako je v kompetencích nadřízeného přivést své lidi k výkonům. Umět řešit chyby, a ještě lépe jim předcházet je něco, co by rozhodně šéf měl svůj tým naučit. Jinak se může směle zařadit mezi ostatní a být tím nejvýkonnějším, nejlepším a nejschopnějším zaměstnancem. Bude ale chybět vedoucí. Pozor, někdy je to zatraceně těžké, neudělat „nic“ a trpělivě dotlačit jiného člověka k tomu, aby si poradil se situací, která pro vás vypadá jednoduše. Jenže musíte pochopit, že se s ní on jako podřízený potkal poprvé, a že je to pro něj obrovský balvan, který musí odvalit z cesty.

Přečtěte si také
Co dělat jinak, aby vás nepostihla personální nouze?
Aneb jak udělat z firmy magnet na lidi

Základem důvěry je konzistentnost v rozhodování

To, co totálně bourá jakoukoliv důvěru v šéfa je situace, kdy nedokáže udržet jednotný směr. Ať už se jedná o celou firmu nebo projekt v rámci společnosti. Lidé bývají obzvlášť citliví na to, když se nemohou spolehnout, co jim jako jejich vedoucí říkáte. A stejně jako v životě, důvěra se musí vybudovat a to trvá. Zato zničit ji jde poměrně rychle. Většina lidí se nenechá vést nebo řídit, pokud nemá důvěru v člověka, za kterým má jít. A časté změny názorů, směrování, odlišný přístup k různým lidem jsou spolehlivé faktory, které podkopávají respekt. Pak zbývá šéfovi už jenom hrubá síla a ze spolupráce je tvrdé příkazové řízení, a v horším případě i hra kdo s koho. A to moc dobře nekončí. Ti nejschopnější většinou dlouhodobě pod „tyranem“ pracovat nevydrží. Obzvlášť v dnešní době, kdy je pracovní trh velmi nakloněný změnám a o kvalitní lidi je rvačka.

Takže celá hra je o tom mít jasno jako šéf v tom co chci, kam svůj tým vedu a kam směruji firmu. Mně osobně by to mělo dávat smysl a mělo by to být skutečně něco, co mne ráno zvedne z postele a bez ohledu na to, že to někdy není procházka růžovým sadem, mi to zkrátka dělá radost. Pak je třeba pro nápad získat své lidi. U někoho stačí vysvětlit o co jde, někdo potřebuje sepsaný program kroků, které k tomu mají vést a větší kontrolu. U někoho je třeba občas i přitvrdit a vrátit zbloudilou ovečku zpátky na cestu k cíli. Když je ale za jakýmkoliv přístupem nebo konkrétním řešením dobrý záměr pomoci a dostat se k cíli, je to všechno, včetně zvládání nepříjemných situací snazší. Cokoliv, co člověk dělá s radostí jde lehčeji a s menším úsilím. A o vedení lidí to platí dvojnásob. Takže ano, většinou to celé začíná u šéfa jako takového a u jeho nastavení. Jestli on sám dělá práci spíš z nutnosti, jak může nadchnout svoje lidi? A když to nejde s radostí, musí nastoupit bič.

K tomu samozřejmě patří i to, že šéf musí mít rád lidi. Neznamená to, že si nechá skákat po hlavě, pokud ho ale představa dalšího dne mezi lidmi, se kterými je nutné mluvit a usměrňovat je, něco po nich chtít nebo prosazovat příkazy, děsí, rychle se sebou musí něco udělat. Je to podobné jako by prodavačka v obchodě neměla ráda zboží, které prodává a obtěžovalo by ji, když se někdo v obchodě objeví. Moc ochoty nechat v takovém obchodě peníze asi mít nebudete. Stejně tak jako následovat šéfa, u kterého cítíte, že by nejradši byl zavřený v kanceláři a s nikým nemluvil. Možná to bude znít jako klišé, ale pokud se o cokoliv nebudete starat, bude to upadat. Pokud nebudete zalévat květinu, zvadne a uschne. U lidí je takovou živou vodou zájem a komunikace. Křičte na polosuchý stromek, aby se zazelenal, jinak že ho vyměníte za čerstvější, pravděpodobně to nezabere. Pokud má být vaším denním chlebem komunikovat s lidmi a zajímat se o ně (samozřejmě se záměrem odvést svou práci a dát klientům to, co potřebují), nesmí vás to obtěžovat. Nejen obtěžovat, musíte to mít rádi.

Projevujte zájem

Když jsme u zájmu, i zájem šéfa je něco, co se počítá. Měl by být tedy prioritně směrovaný tam, kde je dobrá produkce a lidé fungují dobře. Vzít na večeři a promlouvat do duše hříšníkovi, kterého se marně snažíte napravit v tom, jakou odvádí práci, to může být úžasný start velmi problémového období ve firmě. „Aha, takže šéf se věnuje někomu, kdo dělá potíže? Zajímavé. Tak pojďme vytvořit nějaký problém, protože i já bych rád trochu pozornosti vedoucího.“ Čím víc si lidé svého šéfa váží, tím důležitější je, aby svou pozornost velmi uvážlivě dával těm, kteří si to skutečně zaslouží. Na večeři se jde za odměnu, ne proto, že je někdo potížista. Věnujte pozornost tam, kde to skutečně funguje. Přitom se samozřejmě snažte srovnat oblast, která skřípe. Nenechte se však vtáhnout do hry, kdy je komunikace, zájem a pozornost šéfa směřována pouze tam, kde je průšvih nebo problém. Objeví se pak totiž mnoho dalších průšvihů, a dostanete se do začarovaného kruhu. Šéf létá od nepříjemnosti k nepříjemnosti, a i ti poslední pracanti, kteří vidí, že dostat nějakou pozornost ze strany šéfa můžou pouze díky problému, nakonec nějaký ten problémeček také vytvoří.

Je hodně důležité zůstat konzistentní i v tom, že hlavní ocenění dostávají ti, kteří odvádějí skvělou práci. Ti, o kterých právě moc není slyšet, protože fungují samostatně, skvěle a bezproblémově.

Práce šéfa je krásná, když ji máte rádi a naopak peklo, když ne. Buďte připravení na všechno. Protože se bude dít spousta věcí, které si člověk sám snad ani nevymyslí. Vždycky se tak najde nějaké překvapení, které vás bude zkoušet.

Vnímat lidi, vidět, co skutečně dělají a nedat jen na to, co slyším. Dívat se. Skutečně se dívat. Neustále na sobě pracovat, aby byl člověk lepší nejen jako šéf, ale i jako člověk. Jak se říká, vrána k vráně sedá a když chci hejno špičkových a skvělých vran, musím být prostě špičková vrána i já.

Vlasta Opelková je výkonnou ředitelkou Business Success, spol. s r.o.. Její náplní práce, jako každého jiného šéfa či manažera spočívá v plánování, organizování a zvládání situací, lidí a produkce. V oblasti organizování firem a řízení lidí se pohybuje již od roku 2003 a její mnohaleté zkušenosti ji přivedly mimo jiné i k sestavení semináře „Jak se stát bezvadnou asistentkou?“, kterou potřebuje nejeden manažer a vedoucí pracovník.

Zaujal článek věnující se efektivnímu vedení podřízených? Tento článek i mnoho dalšího naleznete v červnovém vydání magazínu MontyRich. Pokud se chcete dozvědět další aktuality z byznysového světa, staňte se členem MontyRich komunity . Kromě tištěného magazínu ve vaší schránce se budete moci těšit i z celé řady dalších výhod.

Podobné články

5 nejčastějších chyb mladých lídrů, kterým se musíte vyhnout
Podnikání

5 nejčastějších chyb mladých lídrů, kterým se musíte vyhnout

Redakce MontyRich - 19.09.2018

Jakmile poprvé v životě získáte status CEO, dostane vaše kariéra nový rozměr. Vaše obzory a kontakty se začnou rozšiřovat, stejně jako se vaše…

Neale Donald Walsch: Bezdomovec, který prodal svůj deník za 1,5 milionu dolarů
Podnikání

Neale Donald Walsch: Bezdomovec, který prodal svůj deník za 1,5 milionu dolarů

Redakce magazínu MontyRich - 18.09.2018

Po autonehodě přišel o rodinu a o střechu nad hlavou. Ocitl se na ulici jako bezdomovec. Z největší životní beznaděje napsal knihu svých myšlenek, za…

3 podnikatelské priority, bez kterých se úspěch nikdy nedostaví
Podnikání

3 podnikatelské priority, bez kterých se úspěch nikdy nedostaví

Redakce magazínu MontyRich - 17.09.2018

Neexistuje jeden ultimátní recept na úspěch. Stejně jako neexistuje jeden ultimátní recept na zdraví. To ale neznamená, že si nemůžeme stanovit…

Rozhovor s Tomášem Kořínkem – předsedou představenstva ČMSS
Podnikání

Rozhovor s Tomášem Kořínkem – předsedou představenstva ČMSS

Redakce magazínu MontyRich - 17.09.2018

Ačkoliv státní podpora stavebního spoření již není taková jako v minulosti, zájem Čechu o tento finanční produkt stále neuvadá a jak říká Tomáš…

Efektivní učení - Jak přečíst knihu za 10 minut?
Podnikání

Efektivní učení - Jak přečíst knihu za 10 minut?

Redakce MontyRich - 17.09.2018

Ok, tohle už vážně zní jako nějaký reklamní slogan. Knihu za 10 minut? Jakoukoliv? Co když má 600 stran? I tu? Jasně, mozek má problém něco takového…

Stresové situace: Jak je zvládat?
Podnikání

Stresové situace: Jak je zvládat?

Roman Peterka - 17.09.2018

Stres. Slovo neoddělitelně spojené s moderní dobou. Konkurence přibývá, nové výzvy a úkoly se valí… není divu, že jsme neustále ve stresu.

Newsletter

Chcete kvalitní informace ze světa byznysu?

Přidejte se k 7 tisícům investorů, podnikatelů či obchodniků a začněte odebírat náš newsletter.

Červen 2018
+ PDF magazínu MontyRich
jako dárek
Souhlasím se zásadami ochrany osobních údajů
Neodesíláme žádny spam