x
Zapomenuté heslo
Největší česko-slovenská byznysová platforma pro podnikatelé a investory
+420 272 650 781 support@montyrich.cz
Členství

Byznys v éře disrupce (2.): Na trase mezi výrobcem a zákazníkem

Aneb když roboti doručují

05.01.2018 / Roman Peterka
Automatizace v oblasti výroby je trendem už dávno. V blízké budoucnosti ale může odpadnout celá řada „lidských“ pozic nejen ve výrobě, ale i na cestě výrobku ke koncovému spotřebiteli. Právě poslední článek celého dodavatelsko-odběratelského řetězce - samotná doprava zboží ke koncovému zákazníkovi - zůstává pozadu. Přitom jde o kritický bod, kde se rozhoduje o úspěchu či neúspěchu. Právě tady se otevírá obrovské pole působnosti, jak i tuto oblast logistiky posunout do 21. století.

Získejte přístup k exkluzivnímu byznysovému obsahu

MontyRich předplatné

+ kniha v hodnotě 390 Kč zdarma

Nástup internetu přinesl disrupci do světa „kamenného“ retailu a výrazně proměnil způsob, jakým lidé věci nakupují. Automatizace proniká i do oblasti skladování zboží – příkladem je Amazon, který stále více pracuje na nahrazování lidí ve svých skladech roboty. Pozadu je poslední část dodavatelsko-odběratelského řetězce – samotná doprava zboží ke koncovému zákazníkovi. A stává se tak kritickým bodem, který rozhodne o tom, zda zákazník nakoupí znovu. Klasický obrázek je takový: Zákazník si zboží pár kliknutími objedná, obchod ho během krátké chvíle vyexpeduje, většina z těchto procesů navíc běží automaticky – a pak jde zboží k zákazníkovi týden, protože tři dny čeká na hromadě ve skladu spediční společnosti, než se dostane některému z kurýrů do auta, další tři dny ho pak kurýr opakovaně vozí v autě, protože je zásilek moc a on se na tu jednu danou adresu prostě z různých důvodů ne a ne dostat…Potenciál k vylepšení, případně k „revoluci“ v této oblasti, je obrovský.

Robot doručovatel

Pokusy, jak na to, už probíhají. Start-up Starship zkouší doručování s malými doručovacími roboty, kteří se pohybují rychlostí chůze a jsou určeny pro lokální doručování v okruhu pár kilometrů od „základny“. A jsou už s nimi docela daleko. Ve spolupráci s Mercedesem pak testují i projekt „robovanu“ – což je dodávka upravená uvnitř jako „hnízdo“ pro flotilu doručovacích robotů se svými zásilkami. Poté, co dodávka dorazí do dané lokality, část robotů se rozjede na určené adresy doručit zásilku a dodávka může pokračovat do další lokality, kde opět vypustí další „várku“ robotů. Taková dodávka může být řízena člověkem, není nutné kvůli tomu vymýšlet samořiditelné auto – i takové řešení s člověkem za volantem by výrazně zvýšilo efektivitu doručování a v konečném důsledku vedlo k potřebě podstatně menšího počtu řidičů a vozidel, které by kurýrní firma potřebovala. Jeden člověk, který funguje jako řidič dodávky i kurýr, zvládne v průběhu hodiny na své trase obsloužit maximálně 10 adres – a to nesmí dojít k sebemenšímu zdržení. Podobné systémy by umožnily s jednou dodávkou doručit za hodinu třeba i stovku zásilek.

Doručovací roboti už jsou v několika městech nasazeny v pilotním provozu – zatím v malém. Brzy by se ale mohly stát běžným způsobem doručení – a to i u nás. Jejich možnosti otestoval český online supermarket Rohlík.cz. A jak říká jeho tisková mluvčí Michala Gregorová, počítá s jejich brzkým zavedením do praxe – pokud všechno dobře půjde, testovací provoz by mohl začít už začátkem příštího roku. A počítá se s nimi jako se zásadním stavebním kamenem budoucí logistiky. „Zatím počítáme s jejich nasazením především pro lokální doručení v okruhu cca 60 minut od centrálního vozidla. Pro nás to by to ale neměl být jen doplněk ke standardní logistice, ale pro hustě obydlené oblasti by se v budoucnu měl stát standardem,“ potvrzuje Michala Gregorová. „Minimálně ve střednědobém horizontu to vidíme jako optimální řešení pro centra měst, robotickou logistiku chceme dále rozvíjet a jiné technologie nám snad brzy dovolí i robotické doručování i do jiných lokalit,“ dodává. Výhod, které doručovací roboti nabízejí proti klasickému stylu rozvážky balíků, je víc. „Očekáváme další zpřesnění doručení, protože robot pojede jen na jednu adresu a sám spočítá, kdy musí ze stanice vyjet, aby doručil nákup na minutu přesně,“ říká Michala Gregorová.

Roboti od Starshipu, se kterými se počítá, jsou navíc vybaveni umělou inteligencí, takže se sami učí a efektivizují své cesty a zpřesňují své výpočty na základě praxe. Podobně jako lidský kurýr, který po čase také zná svou trasu nazpaměť – při dnešním nedostatku lidí, kdy všude chybí řidiči a vysoké fluktuaci na této nepříliš dobře placené a nevděčné pozici ale je robot mnohem stabilnější pracovní síla. Zákazník bude moc i sledovat online, jak daleko je robot od jeho dveří, namísto (často marného) čekání na zásilku v rámci dvouhodinového časového okna, které při nakládání zásilek kurýr odhadl (a které se často ukáže jako čistě orientační údaj). „V hustě obydlených oblastech je totiž přesné doručení autem náročné, protože se auta zasekávají v zácpách, jedno delší zdržení u zákazníka zpozdí všechny následné objednávky apod.,“ podotýká Michala Gregorová. A kromě větší spolehlivosti a také ekologičtějšího provozu (roboti jezdí na elektřinu) si od nasazení robotů v Rohlik.cz slibují i snížení nákladů na last mile – tedy na finální doručení ze skladu k zákazníkovi.

Přečtěte si také
Byznys v éře disrupce (3.): Digitální platformy pro tradiční byznys

Létající zásilky?

Boj o získání konkurenční výhody na „poslední míli“ se vede nejen na zemi, ale i ve vzduchu. Před čtyřmi lety oznámil zakladatel Amazonu Jeff Bezos záměr zapojit do doručování zásilek i drony. V té době to vypadalo jako pouhý bláznivý nápad, od té doby si ale Bezos nechal patentovat různé návazné nápady, jako třeba létající obdobu „robovanu“ – obří vzducholoď, která funguje jako létající sklad a ze které coby z mateřské lodi doručují drony zboží k zákazníkům – což je zatím spíš sci-fi, nicméně Jeff Bezos myslí dopředu. Koncem loňského roku už Amazon provedl první doručení v rámci testovacího provozu služby Amazon Prime Air.

Krátce před tím už ale testoval možnosti využití dronu v dopravě zboží k zákazníkovi druhý největší český e-shop – Mall.cz. Možnosti, které nasazení dronů otevírá, jsou lákavé. Hlavně co se týče snížení „last mile costs“. „Komerční nasazení dronů do provozu by samozřejmě výrazně snížilo náklady na logistiku. Cena za doručení zásilky zákazníkovi by se pak mohla pohybovat okolo 20 korun,“ říká mluvčí Mall.cz Jan Řezáč. Problém je, že legislativa na podobné využití této technologie není vůbec připravena. „Vše musí probíhat pod dozorem a s povolením Úřadu pro civilní letectví, což v zásadě neumožňuje reálné zapojení do provozu,“ vysvětluje rameny Jan Řezáč. „K výraznému posunu dojde při splnění dvou zásadních podmínek. Tou první je identifikace dronů ve společném letovém prostoru, druhou podmínkou bude certifikace těchto zařízení z hlediska kvality a bezpečnosti provozu. Připravovaná jednotná evropská legislativa sice změnu zatím neuvažuje, ovšem už teď je zřejmé, že tlak na regulátory provozu, jimiž jsou právě příslušné úřady civilního letectví, se bude stupňovat,“ říká. Jak ale podotýká, bude to ještě běh na delší trať. „Přehnaný optimismus ohledně nějakého brzkého zapojení dronů asi není na místě – odborníci, se kterými na projektu spolupracujeme, odhadují dobu minimálně na pět let.“

Přečtěte si také
Byznys v éře disrupce (1.): Jak technologie mění svět

Uber pro kamiony?

Projekty snažící se změnit zaběhané pořádky v oblasti přepravy zboží existují nejen u „balíkové“ přepravy, ale i v oblasti nákladní dopravy. A nejde jen o vývoj samořiditelných kamionů. Ale i o projekty, které chtějí provést v konzervativním byznyse nákladní přepravy předvést podobnou revoluci, jakou předvedl Uber v osobní dopravě. Jedním z nich je český start-up ShipVio.

Nákladní doprava jako obor zatím stále tak trochu přešlapuje v minulém století. Potýká se s obrovskou konkurencí, minimálními maržemi, nedostatkem řidičů – a také neefektivitou a nedostatečným zapojením moderních technologií, které by tuto efektivitu mohly zvýšit. Alfou a omegou přežití v silniční autodopravě je získat dostatečný objem zakázek, aby v celkovém součtu daly malé marže dostatečný zisk – a navíc tak, aby na sebe vše navazovalo a minimalizovalo se množství „prázdných“ kilometrů.

Platformy, které usnadňují dopravním firmám vyhledání poptávek po přepravách, případně spedičním firmám vyhledání poptávek a spárování s nabídkami na přepravy, už existují v podobě tzv. burz nákladů už delší dobu. Podle zakladatele ShipVio André Draveckého ale zůstávají „v pravěku“. „Když se podíváme na největší burzy nákladů, tak to jsou 20 let staré společnosti, které nevyužívají potenciál nových technologií,“ míní muž, který chce zásadně změnit způsob, jakým jsou dnes domlouvány a sháněny přepravy. „Doprava se stále domlouvá po telefonu, nebo faxu. Vše moc trvá a přepravy se přeprodávají přes tři prostředníky. Firmy poté platí více peněz a dopravce si vydělá méně, což je špatně. U ShipVio je vždy dopravce napojen napřímo na firmu, tím pádem si dokáže více vydělat,“ říká André Dravecký. „Také se zaměřujeme na vyplnění volného nákladového prostoru, což je obrovský trh. Jen v EU úplně prázdné nákladní automobily objedou celou zeměkouli milionkrát každý rok a to my chceme změnit. ShipVio chce eliminovat ztrátovost v logistice, která je enormní, jen v EU firmy přicházejí ročně o 130 miliard EUR,“ dodává. Cílí na segment B2B, tedy na dopravce a spediční firmy – pro ně není ani tak konkurentem, jako spíš partnerem. „Konkurenci vidíme více v jiných online řešení pro logistiku,“ říká André Dravecký. A pomýšlí na brzkou expanzi do Evropy. B budoucnost logistiky je podle něj přesně v takových online platformách. „Zejména v Evropě je obrovská neefektivita, která je způsobena velkou fragmentací logistického trhu. Jen v Evropě jezdí 47 % aut s volnou kapacitou ve svém nákladovém prostoru. Díky novým technologiím je už možné propojit auto s volným nákladovým prostorem s firmou, která potřebuje něco přepravit. A v příštích letech se bude odehrávat boj o to, kdo vytvoří nejlepší platformu/mar­ketplace do kterého budou vstupovat firmy – odesílatelé a dopravci. Díky sdílení nákladového prostoru se bude snižovat cena za logistiku, dopravci si více vydělají a budeme produkovat méně CO2 do vzduchu,“ míní.

Pošlete to dál:
Pošlete to dál

Přečtěte si také

Rozhovor s Janem Jeníčkem – předsedou představenstva Raiffeisen stavební spořitelny

Seriál rozhovorů s řediteli pěti největších stavebních spořitelen – díl 3/5

Článek

Rozhovor s Jiřím Plíškem – předsedou představenstva Buřinky

Seriál rozhovorů s řediteli pěti největších stavebních spořitelen – díl 2/5

Článek

Z čísla platební karty vyčtete zajímavé věci. A můžete rychle odhalit i pochybnou transakci

Vychytávka, která potěší nejeden e-shop

Článek

5 největších výzev, kterým čelí každý malý podnik. Jak je zvládnout?

Podnikání není procházka růžovým sadem, zejména v začátku

Článek
Chcete odemknout všechny články? Pořiďte si předplatné
+ výběr knihy v hodnotě 390 Kč jako dárek
Koupit předplatné

Rozhovor s Tomášem Kořínkem – předsedou představenstva ČMSS

Seriál rozhovorů s řediteli pěti největších stavebních spořitelen – díl 1/5

Článek

Strategie k udržení zaměstnanců v době akutního nedostatku pracovní síly

S nezaměstnaností na bodu mrazu se nábor nových lidí mění v otevřenou válku

Článek
Další články z rubriky Podnikání