x
Zapomenuté heslo
Předplatné

Máte nápad, ale chybí vám peníze? Tak tihle dva vám seženou klidně miliony. Seznamte se s Busymany!

08.05.2015 / Milan Charvát
Nedávno jsme na MontyRich.cz přinesli článek o tom, že podnikat ve dvojici není pro každého a mnoho firem už na to doplatilo. Hádky o podíl, kdo kolik udělá práce, co kdo schvaluje... To však není případ firmy Busyman, která pod vedením Filipa Majora a Jana Brodyho nejen že sama roste a prosperuje, ale dělá milionáře z doposud neznámých lidí. A jak uvidíte v rozhovoru, Filip s Honzou se u toho dobře baví.

Do skromných kanceláří v pražské Haštalské ulici jsme s fotografem přišli přesně v 11:30. V té době už mají oba majitelé za sebou lehký oběd a podle kalendáře, který nám ukazuje Filip Major, je hned po našem odchodu čeká až do noci maraton schůzek a jednání.

„Ale my to zvládáme. Když toho máme dost, zajdeme na skleničku do baru Ambix na Malé Straně. Máme tam svůj podíl, takže se takhle snažíme baru pomáhat, jako správní investoři,“ říkají s úsměvem.

Ačkoli jsou Filip s Honzou srandisté, o čemž jsme se sami během rozhovoru několikrát přesvědčili, je vidět, že jejich souhra funguje dokonale a umožňuje jim dělat byznys na té nejvyšší úrovni. V rámci projektu Busyman, který Filip založil před čtyřmi lety, a Honza Brody se k němu přidal před více jak rokem, se snaží spojit nadějné podnikatele s investory. Takový Den D, ale bez kamer.

K tomu směřuje má první otázka. Nepřemýšleli jste nad tím, že byste jednání mezi investory a podnikateli udělali online?

FM: Vím, kam tím mířete. Něco takového už jsme jednou, možná dvakrát plánovali. Máme totiž klub investorů a naším cílem je, aby se i tito lidé poznávali mezi sebou. Nedávno jsme tedy uspořádali akci, kde byli tito investoři a mezi ně přišli tři námi vybraní podnikatelé. Ačkoli tam těch investorů bylo asi dvacet, nebylo to žádné „grilování“, podnikatelé představili své projekty a v rámci volné zábavy za nimi pak chodili investoři a diskutovali.

JB: Ale máme vymyšlený plán, že bychom s tím jednou chtěji jít ideálně do televize, mohlo by se to jmenovat třeba „Česko-slovensko má nápad“ a byla by to velkolepá show. Ale musíme k tomu postupně dojít, snažíme se teď pracovat oboustranně individuálně jak s investory, tak podnikateli, a to si žádá hodně času, takže na plánování takových aktivit moc času nezbývá.

Vraťme se na úplný začátek, jaký za sebou máte každý příběh a jak jste se dali dohromady?

FM: Já jsem se vždycky točil kolem designu a kreativity, ale zároveň s tím jsem měl vztah k podnikání. Takže když jsem se pak na chvilku stal zaměstnancem jednoho studia, rychle jsem si uvědomil, že to není to, co hledám. Měl jsem v té době jednoho kamaráda, který byl novinářem a byl pravidelně v kontaktu s podnikateli a úspěšnými lidmi. A tak jsem si na to jednou sedli a vymysleli platformu, kde se budou potkávat investoři a začínající podnikatelé.  Na chvilku jsem sice ještě odjel do Itálie, ale asi před rokem a půl jsem se vrátil a začal se Busymanovi věnovat naplno.

JB: Já jsem působil třináct let jako investiční bankéř  a věnoval jsem se fúzím a akvizicím. Pak ale přišla finanční krize a bakovní sektor se výrazně otřásl. V tu chvíli jsem se rozhodl odejít a postavit se na vlastní nohy. Nejdříve jsem si založil vlastní firmu a před více než rokem mi společný známý představil Filipa s jeho projektem Busyman. Řekl jsem si, že na startupy ještě nejsem tak starý, takže jsme se s Filipem rychle domluvili.

Co podle vás každý za sebe do firmy přinášíte?

JB: Skvěle se doplňujeme, já jsem do firmy přinesl určitou zkušenost a intuci, Filip zase mládí a dravost, myslím si, že v tomhle tvoříme hodně silný tým.

Jaká je tedy dnešní podoba projektu Busyman?

JB: Busyman v dnešní podobě je pro nás jakási líheň, ať už projektů, tak třeba zajímavých lidí. Nesnažíme se projektům bránit ve vstupu, pro nás je zajímavý každý člověk z ulice. I chudý člověk může přijít se zajímavým nápadem a my se mu následně snažíme pomoci jeho projekt realizovat. Každopádně nyní směřujeme od kvantity ke kvalitě, za poslední rok jsme vyřadili stovky projektů, které neměly výrazný potenciál. Stejně tak pracujeme i s investory, vytvořili jsme pro ně klub, v rámci kterého budou mít informace a podporu z první ruky.

Jak byste charakterizovali investory, kteří s vámi spolupracují? Chtějí se aktivně na projektech podílet, nebo jen někam vložit peníze a čekat na výsledek?

FM: Jednoznačně převažuje skupina těch aktivních investorů. Nechtějí jen stát opodál, ale skutečně si vyhrnout rukávy a společně s tím podnikatelem se pustit do práce. Mnoho z nich už za sebou nějaký úspěšný byznys má a v tomto směru mají opravdu co nabídnout. Jakmile se k tomu investor staví pasivně, mnohokrát to nedopadne dobře.

Jaké máte na investory nároky? Vyhledáváte je sami?

FM: Samotné nás to překvapilo, ale Busyman investory přitahuje sám. Ačkoli se nikde výrazně nepropagujeme, chodí k nám lidé, které v životě nemáte šanci potkat. Byl tu například ředitel letecké společnosti zaměřené na privátní letadla, šéf velké reklamní agentury, exředitel velké české banky, který tu byl zrovna minulý pátek, šéf ruské divize jedné velké finanční skupiny a mnoho daších. A všichni ti sem přijdou s tím, že chtějí investovat do našich startupů. A my to vážně nechápeme (smích).

JB: Samozřejmě tu máme třeba kolegu právníka, který pravidelně dělá networking, chodí třeba na golfové turnaje a seznamuje se s potenciálními investory.

To jsou řekněme známe a úspěšné osobnosti. Ale co když přijde člověk z ulice, že má pár stovek tisíc a chce investovat?

JB: Je důležité říct, že mezi investory nejsou pouze lidé, které jsme tu jmenovali. Máme v klubu například dvacetiletého investora z Hradce, který si vydělal pěkné peníze v podnikání se svým otcem a teď chce investovat, takže se přidal do našeho klubu a vybírá si zajímavé startupy.

FM: Trochu kuriózní případ se nám stal na začátku roku, kdy k nám přijel mladý doktor, který odjel pracovat do Německa a vydělal velké peníze. Našel si nás s tím, že chce investovat do projektů částku do půl milionu korun. Ale jsou tu hodně manažeři, kteří si tou investicí chtějí třeba připravit půdu pro přechod ze zaměstnání do byznysu.

A teď tedy druhá strana, startupy, jak to funguje tam?

FM: I startupy, potažmo jejich majitelé, si nás dokáží najít sami. Jak už jsme zmiňovali na začátku, chceme dát šanci každému, kdo má chuť podnikat. Tím, že už jsme na trhu poměrně dlouho, tak si o nás lidé říkají i mezi sebou. Například v pondělí k nám přijel jeden policista z Tachova s tím, že se chce pustit do vlastního podnikání a představil nám svůj projekt. Odešel očividně spokojený a dnes ráno nám volal další pán, který je také od tachovské policie a také chce rozjet vlastní projekt. Takže asi přebereme Tachovu celou policejní jednotku. (smích) Hodně nám také pomáhají různé druhy spolupráce, například v Ostravě spolupracujeme s Agenturou pro regionální rozvoj a odtamtud k nám přišlo několik nadějných projektů.

Jakou má projekt šanci se do vaší databáze dostat? Co musí všechno splňovat?

FM: Tak nejprve je pro nás důležitá ta základní informace, čeho se projekt týká. Pokud z toho cítíme potenciál, případně se jedná o zajímavý trh, přecházíme do druhé fáze, kdy nás zajímá ten samotný člověk – kdo to je, jaké má zkušenosti, zda je vůbec schopný unést tu váhu podnikání. To už je moment, kdy si toho člověka pozveme sem k nám a ptáme se na všechny podrobnosti ohledně projektu. Dnes už jsme přísnější než v začátcích, kdy se stávalo, že investora zajímaly nějaké informace ohledně startupu a ten podnikatel na to nebyl schopen odpovědět. Takže dnes sice stále dáváme šanci všem, ale dostat se do naší databáze a být představen investorům už je o hodně složitější.

Předpokládám že tam je následně nějaká asistence od vás, když vás projekt zaujme.

FM: Přesně tak. Pokud nás projekt zaujme a vidíme v něm potenciál, pomůžeme podnikateli dotáhnout byznys plán a připravit podklady pro potenciálního investora.

Jak probíhá představení projektů investorům? Je tam nějaká selekce?

FM: Jsou dvě cesty. Buď jde projekt na naší platformu, kde ho vidí všichni investoři a pokud některého z nich zaujme, domluví se na schůzce a pokračují v jednání. A nebo je druhá možnost, kdy se jedná o „podpultovku“, která se na platformu ani nedostane a my hned víme, kterému investorovi tento projekt představíme.

Takže i od samotných investorů víte, co by každého z nich zajímalo.

FM: Přesně tak, hned na začátku se s investorem bavíme o segmentech, které by ho zajímaly. Důležité jsou také třeba samotné zkušenosti investora v rámci daného segmentu, aby i on měl startupu do nabídnout. Díky tomu pak u mnoha projektů předem víme, pro kterého investora by byly ideální.

Jaký je vlastně podíl projektů, které jsou teprve v hlavě či na papíře a těch hotových, které už případně generují nějaké příjmy?

FM: Drtivá většina projektů, které k nám přijdou, jsou o kousek dál než na papíře. Mají už třeba webové stránky, majitelé už zainvestovali své vlastní peníze a teď se chtějí díky investorovi posunout někam dál.

JB: Ale chodí samozřejmě i lidé, kteří mají pouze myšlenku v hlavě a myslí si, že to je terno. Od nás tedy potom dostanou za domácí úkol vypracovat byzys plán a s tím se vrátit. Já bych to viděl tak 70:30 ve prospěch připravených projektů oproti nápadu v hlavě.

Co požadavky startupistů?

FM: V poslední době je hodně v módě 10 % za 2 miliony (smích)

Přicházejí často lidé s nějakou naivní představou?

JB: Určitě, často přijdou lidé s něčím v hlavě, ale vlastně ani nemají chuť nám o tom říct něco víc, protože se o svůj nápad bojí. A pak přemýšlí že by chtěli nabídnout podíl někde mezi pěti až deseti procenty, ačkoli vlastně ani neví za co.

To se děje často?

JB: Zrovna nedávno jsme tu měli pána, který dělal přes dvacet let ve vysavačích a nedávno vymyslel nějaký systém bezprachového vysávání. Přijel autobusem s beranicí na hlavě a po dlouhém jednání a naší snaze se něco dozvědět nakonec řekl, že si to raději vezme s sebou do hrobu, než aby to někomu říkal.

Všeobecně asi u starších lidí tahle obava bude panovat že?

JB: Přesně, hodně to vidíme třeba i u starších zkušených manažerů, kteří se bojí cokoli o svém projektu prozradit. Takže tu souvislost „čím starší, tím větší obavy“ tam jednoznačně vidíme. Naopak ti mladí lidé nám spíše rádi všechno řeknou a věří, že jim tady někdo pomůže.

FM: Přirovnal bych to k tomu, kdybych já byl gynekolog a moje pacientka se bála, že se jí dotknu prsou. Je to naprosto irelevantní obava. Lidé to třeba nevidí, ale i my sami máme dost svých projektů, k tomu se musíme starat o Busymana jako takového a opravdu bychom k tomu těžko hledali čas na nějaké kradení nápadů.

Dá se s tím nějak bojovat?

JB: Hodně těžko. Ti lidé nám i investorům buďto důvěřují a chtějí spolupracovat, aby se jejich byznys posunul někam dál, nebo se kvůli vlastnímu strachu nikam posunout vlastně ani nechtějí. Je taky pravda, že často přijdou lidé, kteří mají skvělý nápad, ale nemají na to byznyově. Nemají tu podnikatelskou povahu.

Když na to ten člověk nemá, nebo mu prostě některé kvality chybí, dá se s tím nějak pracovat?

FM: Asi by bylo dobré zmínit, co všechny pro ty samotné startupisty děláme. Je pravda, že někdy za ně i vymyslíme název a ve photoshopu vytvoříme logo (smích).  Ale standardně s nimi vytvoříme byznys plán a sháníme investora. Zároveň s tím jim poskytneme právní a účetní služby, aby měli pro investora veškeré důležité podklady. Tam je důležité, aby si ti mladí podnikatelé uvědomili, že ten investor jim může hodně pomoct. Neměli by se bát nabídnout třeba i 40 % firmy, pokud ten investor přiloží ruku k dílu. Ten růst a kvalita firmy jsou pak na úplně jiné úrovni, a to pak má jinou hodnotu, než když sice má zakladatel 95 % firmy, ale její hodnota je nízko. Co jsme za poslední rok hodně zlepšili, tak to jsou ty modely spolupráce mezi investorem a tím podnikatelem, tak, aby vše perfektně fungovalo.

Jak vůbec probíhá to samotné investování?

FM: V drtivé většině případů probíhá postupně na základě předem určených milníků.

Je nějaký projekt, na který jste velmi pyšní? Který se díky Busymanovi realizoval a uspěl?

FM: Tento rok už se díky nám realizuje asi osm projektů, které brzy vyjdou na světlo světa a my očekáváme jejich úspěch. Ale pokud bych měl zmínit jeden projekt, jedná se o projekt na mobilní zařízení na regeneraci průmyslových olejů, který se realizoval v průběhu minulého roku. Proběhla tam investice celkem kolem 15 milionů korun. U toho jsme byli od úplného začátku, kdy byl nápad pouze na papíru.

Docela mě překvapuje, že to není nic z oblasti IT

FM: No je pravda že je to trochu netradiční a ani my s Honzou té problematice tolik nerozumíme, na to tady máme jiné kolegy, ale je to opravdu úspěch té naší líhně.

JB: Ono těch skvělých a úspěšných projektů je samozřejmě více. Ale stále cítíme, že jsme teprve na začátku a že další velké projekty přijdou.

Zainvestujete do projektů někdy sami?

JB: Určitě. Už několikrát jsme zainvestovali do projektu, který se nám líbil.

FM: Na druhou stranu už jsme i my sami několikrát získali investici od našich investorů na naše projekty.

To mě zajímá, co za vlastní projekty máte?

JB: Jedna šílenost z poslední doby by se dala zmínit určitě. Nám se nedávno zalíbily virtuální měny, a tak jsme si řekli, že si taky jednu vytvoříme. Takže jsme vytvořili Crown Coin.

FM: Pozor, nezaměňovat s Czech Crown Coin.

JB: Přesně, to je něco jiného a hlavně my vystupujeme jako evropská měna.

Jak se projektu daří?

JB: Možná až nečekaně dobře, k dnešnímu dni má naši peněženku staženo kolem 8 tisíc lidí, což je poměrně velký úspěch. Ale co je důležité, ta samotná komunituživatelů nás poslala na burzu a hodnota celé měny je nyní kolem 70 tisíc dolarů. Což je oproti 5 miliardám Bitcoinu nic, ale řadí nás někam kolem 130. místa mezi světovými kryptoměnami. Ta doba si podle nás takové měny žádá.

FM: Není to ale pro nás nic, co by mělo vydělávat velké peníze, je to spíše takový „funky projekt“. Nejvíc se nám líbí to, jakým způsobem se k tomu postavila ta komunita, která nás sama propaguje.

To asi dost pomáhá, když i vy sami pracujete na svých projektech a máte s nimi úspěchy že?

FM: Přesně tak. Na začátku Busymana jsme sice byli spíše takový zprostředkovatel, ale dneska už se na každý projekt dokážeme dívat z pohledu investora, právníka, účetního, podnikatele, programátora i třeba marketéra, takže to vyhodnocování je mnohem jednodušší. I proto třeba nyní vznikla divize Busyman Creative, která nám zajišťuje technickou stránku projektů.

Dokážete vyčíslit částku, která už se v rámci Busymana zainvestovala?

FM: Asi jsme to nikdy položku po položce nepočítali, ale odhadem se tu investovalo něco kolem 50 milionů korun. Ale nyní jsou rozjednané investice v řádech desítek milionů korun a ty by se měly relizovat začátkem příštího roku, takže to číslo zase o něco naroste.

Šéf Seznamu nedávno kritizoval českou startupovou scénu, že se tu řeší blbosti, jak to vidíte vy?

FM: Nesouhlasíme (úsměv).

JB: Ono je to tak, že se tady řeší projekty, které nejsou zajímavé pro ně. Ale potenciál některé určitě mají a klidně říkám, že příští Facebook může vzniknout v Česku.

Pošlete to dál:
Pošlete to dál

Přečtěte si také

Peníze v chmelovém moku aneb Jak se stát pivovarníkem (1.)

Minipivovar jako podnikatelská příležitost

Článek

Elektromobil ve většině domácností? Tak za dvacet let, říká šéf skupiny EFG

O udržitelných zdrojích energie

Článek

Hon na zákazníka: Najdi svou cílovku a dej jí správnou cenu

Cena, cílovka a volba

Článek

V srdci Evropy roste potenciál pro další Facebook nebo Teslu, tvrdí organizátoři největší startupové akce u nás

Šance pro Česko

Článek
Chcete odemknout všechny články? Pořiďte si předplatné
+ výběr knihy v hodnotě 890 Kč jako dárek
Koupit předplatné

Proč je Alza boží firma?

Eshopista se blíží

Článek

Trápí vás nedostatek zaměstnanců? Víme, jak na nábor v zahraničí

Online HR není vždy řešením

Článek
Další články z rubriky Podnikání