x
Zapomenuté heslo
Předplatné

Přihlašte se do svého profilu, abyste si mohli MontyRich užívat naplno

Zapomenuté heslo

Ještě nemáte svůj účet? Zaregistrujte se

Zapomenuté heslo

Výrobcům hudebních nástrojů zní libé tóny zvláště z Číny

20.11.2014 / Karin Szczyrbová
Po dlouhých a krušných pěti letech, kdy čeští výrobci hudebních nástrojů čelili recesi a levné asijské konkurenci, se zdá, že si zákazníci znovu nachází cestu ke kvalitním hudebním instrumentům. Počty zakázek postupně stoupají a prim hraje zvláště Čína.

Po dlouhých a krušných pěti letech, kdy čeští výrobci hudebních nástrojů čelili ekonomické recesi a levné asijské konkurenci, se zdá, že si zákazníci znovu nachází cestu k tradičním, ručně vyrobeným kvalitním hudebním instrumentům. Počty zakázek postupně stoupají a prim hraje zvláště Čína.

 

Výroba hudebních nástrojů má v České republice velmi dlouhou tradici. Za její kolébku je možné považovat jak okolí západočeského městečka Luby, dnes sídla společnosti Strunal, tak i nedaleké město Kraslice (okres Sokolov), dnes sídlo firmy Amati. V těchto oblastech se začala tradice výroby strunných hudebních nástrojů odvíjet už na přelomu 16. a 17. století. V posledních pěti letech však ani tato staletá historie výroby mnoha českým producentům hudebních nástrojů nepomohla úspěšně překonávat celosvětovou ekonomickou krizi a levnou asijskou konkurenci. Mnozí čeští výrobci se dostávali do červených čísel a byli nuceni razantně omezovat svou produkci a propouštět. Od počátku letošního roku se však situace pomalu mění a zakázek, zejména těch zahraničních, přibývá.

Předávání z generace na generaci se vyplácí

Rostoucí zájem o české hudební nástroje potvrdil i nedávný mezinárodní veletrh Music China konající se v Šanghaji, na kterém se prezentovalo 7 českých společností. Prezidentka Asociace výrobců hudebních nástrojů a zároveň prezidentka společnosti Petrof, Zuzana Ceralová Petrofová, k výsledkům veletrhu říká: „Všechny firmy potvrdily dosavadní kontrakty a navázaly spolupráci s řadou obchodních partnerů, nejen z Číny, ale z celé východní Asie.

 

A právě královehradecké společnosti Petrof, která letos oslavuje 150 výročí svého založení, se v Číně velmi dobře daří. Petrof je druhou nejdováženější značkou pianin a klavírů do Číny, hned po americkém výrobci Steinway. Česká firma na veletrhu letos utužila svou pozici na tamním trhu a získala i další lukrativní zakázky, včetně objednávek na nástroje ze speciální kolekce. A podle slov prezidentky společnosti navázala i kontakty s prodejci z Macaa a zaregistrovala poptávky z Indie a Egypta.

 

Petrof je společností, ve které se umění výroby hudebních nástrojů předává z generace na generaci. Zuzana Ceralová Petrofová je představitelkou již páté generace rodiny. Společnost, ve které Ceralová Petrofová drží 77 procentní podíl, vyváží do více než 60 zemí a orientuje se zejména na východní trhy. V roce 2012 prodala více než 1500 pianin a klavírů.

 

Loni vykázala mírný pokles tržeb o 4,5 procenta na 211 milionů korun. Snížil se také čistý zisk z devíti milionů na 8,1 milionů korun. Společnost zaměstnávala loni průměrně 219 lidí a téměř 90 procent jejích tržeb pocházelo z exportu. Firma má dceřinou společnost v Hongkongu, v Šanghaji a také ve Spojených státech amerických. Na tomto trhu došlo v období recese k úplnému zastavení prodejů, avšak dnes již i zde začíná postupně docházet k oživení poptávky a trh se začíná vzpamatovávat.

Modifikace produktů – základ úspěchu

O čínský trh usiluje už skoro deset let i firma Harmonikas z Loun, která vyrábí díly do harmonik, zvláště takzvané hlasy – hlasové destičky, které jsou nositeli zvuku celého nástroje. Poprvé zástupci firmy vyjeli na šanghajský veletrh v roce 2005 a získali tak první zakázky v hodnotě zhruba pěti tisíc eur. V loňském roce už do Číny vyvezli hlasy za 42 tisíc eur.

 

Čínský trh je podle slov a zkušeností majitele společnosti Harmonikas, Ladislava Titlbacha, specifický nejenom v potřebě a nutnosti osobní přítomnosti a osobního jednání, kdy pro komunikaci nevystačí jen telefony nebo e-maily. Pro výrobce, jako je Harmonikas, je také důležité poznat stavbu tamních hudebních nástrojů a jí přizpůsobit vyráběné hlasy, což vyžaduje i dlouhá a náročná technická jednání.

 

Lounská firma s 80 zaměstnanci vyrobí ročně hlasy pro 7 až 8 tisíc nástrojů. Na export je určeno 95 procent produkce, a to do zemí Evropské unie, Jižní Ameriky, Ruska a Asie. Vzhledem k tomu, že výroba klasických hudebních nástrojů klesá, musí se firma zaměřovat zejména na velké trhy, právě jako je Čína, kde se ročně vyrobí kolem 250 tisíc harmonik. V Evropě je to jen 30 až 40 tisíc.  

Skloubení tradiční výroby a vývoje

Podobně jako firma Harmonikas, tak i kraslická společnost Amati-Denak, která se zabývá výrobou dechových nástrojů, vyváží až 95 procent své produkce. Její hudební nástroje směřují hlavně do Německa, Japonska, na Blízký východ a také do Spojených států amerických. Společnost se sice pohybuje ve ztrátě, avšak prodeje pomalu stoupají. Loni přesáhl obrat firmy 126 milionů korun a letos by se měl pohybovat kolem 150 milionů korun.

 

Ještě do roku 2007 se firma zaměřovala spíše na trh s levnějšími nástroji, které byly určeny pro děti a do hudebních škol. Dnes je však renomovanou značkou, jež vyrábí ty nejkvalitnější instrumenty pro náročné zákazníky. Firma za svůj úspěch vděčí nejenom tradiční ruční výrobě, ale také i inovacím a vývoji. V současnosti jeden z jejích zaměstnanců pracuje například na vývoji nového lesního rohu pro německého zákazníka, což může trvat rok i rok a půl.

 

Právě čas hraje velmi významnou roli při kvalitní ruční výrobě nástrojů. Levná konkurence sice umí vyrobit třeba trubku velmi rychle vyfouknutím plechu ve formě do požadovaného tvaru, avšak při hře dokáže odborník a znalec poznat rozdíl a tudíž i přidanou hodnotu, kterou trubka získá ručním zpracováním. Dlouhým klepáním a formováním totiž plech postupně hutní a ovlivňuje výsledný zvuk nástroje. Podobně je to i u dřevěných instrumentů, kdy přípravná fáze sušení může trvat až sedm let. Výroba pak zabere asi jen měsíc.  

Úspěch mají elektrické kytary i varhany

Ze současného oživení poptávky po exkluzivních nástrojích těží i firma Jurkovič guitars Petera Jurkoviče, která se zabývá zakázkovou výrobou elektrických kytar. V Jílovém u Prahy se Jurkovič jejich výrobě věnuje už více než 20 let. Jeho nástroje znají a hrají na ně například Eric Clapton nebo Billy Gibbons ze skupiny ZZ Top. V nejlepších dobách měla firma tři zaměstnance a měsíčně vyráběla pět až šest kytar. V roce 2009 však přišly velmi těžké časy a zájem o exkluzivní hudební nástroje se razantně propadl. Objednávky spadly až na pouhou desetinu. Nyní se situace zlepšuje, měsíčně do firmy přichází zhruba dvě objednávky a majitel firmy tedy zvažuje přijetí dalšího zaměstnance. 

 

Z dalších světoznámých českých výrobců hudebních nástrojů je možné zmínit například společnost Strunal sídlící v městečku Luby. Mezi její hlavní odbytiště patří Rusko, Německo, Kanada, Mexiko a Japonsko, avšak své zákazníky má firma také v Iránu, Ománu, Libanonu nebo Súdánu. Ročně Strunal vyrobí 17 tisíc kytar, zhruba 4 tisíce houslí, 500 viol a tisícovku violoncell a kontrabasů.

 

Celosvětové úspěchy slaví také krnovská společnost Rieger-Kloss Orgelbau, která se svou 140letou tradicí patří mezi nejstarší a také největší světové výrobce píšťalových varhan, jež znějí nejenom v Evropě či Severní a Jižní Americe, ale také v Asii a Africe. V současnosti se firma v Číně účastní výběrového řízení na nové celodubové varhany, jejichž cena se bude pohybovat okolo 17 milionů korun.

Pošlete to dál:
Pošlete to dál

Přečtěte si také

Nejlepší podnikatelská konference roku už za pár dní v Praze!

MontyRich: Building Better Business

Článek

Start-up versus korporát

Aneb věřit mladým vizionářům či spoléhat na osvědčené

Článek

Tajemství efektivní pracovní porady aneb přestaňte ztrácet svůj čas

Bez efektivních porad nemůže byznys fungovat

Článek

Staňte se obchodníkem magazínu MontyRich!

Pojďte s námi měnit svět

Článek
Chcete odemknout všechny články? Pořiďte si předplatné
+ výběr knihy v hodnotě 890 Kč jako dárek
Koupit předplatné

Hledali kvalitní maso, nakonec si pořídili vlastní řeznictví

Jak vášeň pro gastronomii přetavit ve fungující byznys

Článek

HR 2.0 aneb proč pečovat o zaměstnance svého

Vyšší spokojenost = vyšší produktivita

Článek
Další články z rubriky Podnikání