Sekce: Podnikání

Království za šálek: Stane se káva opět luxusní komoditou?

Je dobrý čas investovat do kávy?
Datum: 27.07.2016 09:00 / Autor: Jan Železný
Stále rostoucí spotřeba kávy začíná narážet na limity produkce a pěstitelé kvalitních odrůd přiznávají neschopnost naplnit očekávání čím dál početnějšího davu konzumentů. Projeví se tato tržní nerovnováha v razantním zvýšení cen? Získá šálek espresa opět svůj lehce luxusní nádech? Nepředstavuje tato komodita investiční příležitost pro bezkofeinové zítřky?

Její aroma je lahodné, chuť podmanivá a pozvání na ni slouží jako záminka k navázání kontaktu. Tradice popíjení kávy, která k nám přišla z Blízkého východu, zaznamenala v poslední dekádě raketový nárůst obliby. Každodenní rituál spojený s její konzumací se stal vlastní nejenom výše příjmové evropské smetánce, nýbrž širokým zástupům milovníků ze všech koutů světa.

Z afrického rohu do Evropy a zase zpět

Řekne-li se káva, většině čtenářů se pravděpodobně vybaví etiopské pláně s volně rostoucími kávovníky či zelená políčka položená vysoko v horách Jižní Ameriky, jež po generace ručně obdělávají místní pěstitelé. Tyto oblasti přitom tvoří páteř světové produkce kávových bobů. Dle údajů International Coffee Organization v roce 2015 mohlo jihoamerický původ vykázat více než 61 miliónů šedesátikilogramových pytlů s kávou. Majoritní zásluhu na tomto čísle má přitom Brazílie, která sama obstarává téměř 40 procent veškeré světové produkce s neuvěřitelnými 43 miliony vypěstovaných pytlů. Africká domovina kávy, Etiopie, pak ve stejném roce přispěla sklizní o velikosti 6,4 milionu pytlů. Výraznou stopu aromatického nápoje však lze díky takzvané zelené revoluci nalézt i v méně známých zemích jihovýchodní Asie, jako jsou například Indonésie, Filipíny či Vietnam. Právě Vietnam se díky vlhkému teplému klimatu a vysokohorskému terénu pasoval do pozice světové produkční dvojky hned za již zmíněnou Brazílii.

Coffee break požadavkem odborů

Poptávkové straně zcela jednoznačně vévodí Evropa s ročním importem téměř padesáti miliónů kávových pytlů následovaná Severní Amerikou a Asií. Italská či francouzská obsese kávou je všeobecně známá, statisticky nejvíce však horký nápoj k srdci přirostl severoevropským národům, které pravidelně obsazují přední příčky ve spotřebě. Titul největších „kávomilců“ drží neochvějně Finové, kteří ročně spotřebují více než 9,5 kg na osobu, což odpovídá zhruba 2,5 šálkům kávy denně. Nepřekvapí proto, že pravidelný cofffee break se zde dostal i na seznam požadavků odborů. Sečteno a podtrženo, světová chuť po kávě roste, zatímco celková produkce v posledních letech stagnuje a v některých klíčových regionech (jako je Jižní Amerika) dokonce lehce klesá. Analytická data se v tomto různí, obecně je však tento produkční deficit odhadován na zhruba 3,5 miliónu pytlů ročně. Podle některých expertů přitom bude v následující dekádě při současném tempu růstu zájmu potřeba vypěstovat o 40 až 50 miliónů kávových pytlů více, má-li každý spotřebitel najít cestu ke svému rannímu šálku.

Brazilské sucho a útok spekulantů

Mohlo by se tedy zdát, že kávová krize již čeká za dveřmi. Produkce této významné komodity, mimochodem po ropě druhé nejobchodovanější na světových burzách, se totiž potýká s řadou omezení. Nejskloňovanějším problémem posledních let jsou globální změny klimatu, jež na pěstitele dopadají obzvláště tvrdě. Dlouhotrvající úporná sucha pravidelně ničí plantáže v klíčových oblastech a dochází i k narušení tradičních pěstebních cyklů. Další hrozby mají již spíše technický a socioekonomický charakter, jejich zvládnutí je ovšem neméně náročné. Zvláště v Jižní Americe, ve státech jako je Kolumbie, je produkce kávy svěřena tisícovkám drobných rodinných farem o rozloze několika mála hektarů, nacházejících se v hůře dostupném terénu. Právě zde se však pěstují ty nejkvalitnější známé odrůdy jako například Colombian Supremo. Sběr bobů i dnes probíhá manuálně, popřípadě za použití primitivních technik, navazujícím úskalím je pak i samotný přesun komodity k prodejcům. Pokud se však čtenáři zdá, že výše zmíněný trend na své peněžence dosud výrazně nepocítil, má pravdu. Většina nám známých řetězců a koncových výrobců totiž využila tzv. hedgingu a zajistila si tak dopředu dodávky kávy za nižší ceny.

Daleko patrnějším se tento trend jeví na vývoji cen na světových burzách, kde se prolínají zájmy dlouhodobých investorů i krátkodobých spekulantů. A právě takovýto investiční příběh se odehrál v roce 2014, kdy ceny raketově vystoupaly na nejvyšší úroveň od roku 2011, když dosáhly hranice 2,27 USD za libru kávy (káva se prodává v 60librových pytlích). Připomeňme, že ještě na sklonku roku 2013 se nakupovala o celý dolar levněji. Jako důvod růstové rallye posloužily předpovědí dlouhodobého sucha, údajně největšího za posledního půl století, v klíčových brazilských regionech Espirito Santo a Minas Gerais, jimž měla padnou za oběť až třetina tamní kávové produkce. Nejhorší scénáře se však nakonec nepotvrdily a cenový graf vyhnaný vzhůru spekulanty opět zamířil k jihu. Bublina splaskla. Od počátku letošního roku lze však opět sledovat postupný nárůst ceny.

Nakupovat či pít kávu?

Co tedy nejbližší budoucnost pro milovníky kávy chystá? Hromadného zániku služeb „coffee to go“ na stáncích s hot dogy či na čerpacích stanicích se pravděpodobně obávat nemusíme, stejně jako markantního nárůstu ceny obsahu těchto termoplastových kelímků. Robusty a různých méně kvalitních a levnějších odrůd kávy bude minimálně v následujících letech dostatek. Zato chuťově vytříbenější odrůdy může čekat cenový názrůst, který se již kapes kávových fajnšmekrů pravděpodobně přece jen dotkne. Evropský spotřebitel o svůj každodenní požitek nepřijde, bude však vnějšími okolnostmi donucen lépe rozeznávat kvalitu a zároveň postaven před rozhodnutí, kolik za svůj rozmar hodlá utratit. Určitý návrat ke statusu luxusní komodity není do určité míry vyloučen. Až si tedy příště budete vychutnávat svůj šálek espressa ze 100% arabicy, vzpomeňte si, že tento okamžik zklidnění a pohody není samozřejmý. A pokud se považujete za investora typu Warrena Buffeta, tedy věříte-li v nerovnováhu globální nabídky a poptávky, uvažujete v dlouhodobém horizontu a rádi se při alokaci kapitálu zaměřujete na věci, které sami běžně konzumujete, pak pro vás káva může být zajímavou alternativou. Způsobů, jak do ní investovat, je ostatně celá řada: od futures kontraktů přes rozličné ETF fondy až po prostý nákup akcií produkčních a prodejních společností. Výběr je pouze a jen na vás.

Další články

Branislav Soták: Tuzemští investoři jsou příliš konzervativní

Jak na akcie, prozradí další ročník České investiční konference
Článek

Chcete si otevřít kavárnu? Nečeká vás nic lehkého

Lze se prosadit ve světě velkých kavárenských řetězců?
Článek

Nový rekord. Diamantový skvost za 1,4 miliardy korun

Investice do drahých kamenů nabírají na oblibě
Článek

Chcete každé ráno pořádnou dávku inspirace?

Chcete kvalitní informace ze světa byznysu?

Přidejte se již k 7 tisícům investorů, podnikatelů či
obchodniků a začněte odebírat náš newsletter.