Sekce: Podnikání

Gabriel Kovács, předseda Asociace družstevních záložen: „Pravidlo jedna ku deseti bude pro některé záložny likvidační“

Datum: 17. 09. 2014 07.48 / Autor: Roman Peterka
Asociace družstevních záložen má velký problém s jedním ustanovením v návrhu novely zákona o družstevních záložnách - podle Asociace bude pro některé záložny likvidační. Pokud zákon, který nyní schvaluje parlament, v této podobě projde, bude Asociace podl
Gabriel Kovács

Vypadá to trochu, jako kdybychom se vrátili o pár desítek let nazpět – po pádu Metropolitního spořitelního družstva a WPB Capital se člověk neubrání vzpomínce na vlnu pádů záložen na konci 90. let. Důsledkem tehdejší situace bylo velké zpřísnění pravidel pro celý finanční sektor. Po potřebě přísnější regulace se volá i teď – parlament právě projednává vládní návrh dlouho připravované novely zákona o družstevních záložnách, která by měla podmínky pro fungování záložen výrazně zpřísnit.

 

Asociace družstevních záložen podle svého předsedy Gabriela Kovácse není proti, s jedním z  ustanovení návrhu – tzv. „jedna ku deseti“ – ale ani trochu srozuměna není. Podle něj by každý člen (vkladatel) družstevní záložny musel vložit do základního kapitálu záložny členský vklad ve výši minimálně jedné desetiny součtu svých úročených depozit. „Pro některé, byť dobře fungující záložny, bude toto opatření likvidační,“ říká k tomu Gabriel Kovács. Podle něj nelze tak docela srovnávat současnost s koncem 90. let. „Dnes je regulace finančního sektoru na zcela jiné úrovni a subjekty, které nebyly schopny přísným pravidlům dostát, už na trhu nejsou,“ tvrdí.

 

Když padlo Metropolitní spořitelní družstvo, začaly pronikat na veřejnost informace o podivných praktikách managementu záložny, který vyváděl peníze střadatelů prostřednictvím úvěrů poskytovaných nastrčeným firmám bez majetku, na pochybné podnikatelské záměry a pod. I u WPB Capital se mluví o účetních machinacích na hraně zákona, možná za ní. Není to příznak toho, že je skutečně nutné zpřísnit pravidla pro fungování družstevních záložen?

 

Určitě ne. Oba případy jsou příklady pochybení dvou konkrétních subjektů, nikoli systémovým selháním institutu družstevních záložen jako celku. Lidé v managementu těchto dvou záložen, které zmiňujete, se chovali způsobem, který se neslučoval s tím, jak se mají záložny podle všech pravidel chovat. To není selhání systému, ale pochybení jednotlivců.

 

Nenahrává tomu ale i stávající úroveň regulace družstevních záložen? Nejsou v regulaci mezery, které by podobná selhání usnadňovaly?

 

To je zkratka, která se sice nabízí, není ale tak pravdivá. Družstevní záložny jsou stejně jako banky úvěrové instituce a v současné době musí plnit prakticky identické předpisy a regulatorní požadavky, jako banky, podléhají i stejnému dohledovému orgánu – České národní bance. Hlavní rozdíl, který je ale spíš optický, než faktický, je ve výši minimálního kapitálu – ta je u bank stanovena na půl miliardy korun, u záložen na 35 milionů.

 

S velikostí základního kapitálu ale souvisí i množství aktivit, které můžete jako banka či záložna dělat – v praxi tak jsou rozdíly v primární regulaci úvěrových institucí naprosto minimální. Další zpřísnění regulace zkomplikuje podnikání záložen, ale nijak nezabrání v aktivitách, které jsou za hranou těchto regulačních předpisů – k jakým nejspíš docházelo v případě MSD a možná i WPB Capital. Představa, že se podobné excesy dají vyřešit změnami regulace, je sice hezká, ale v praxi nefunguje. Předcházet podobným situacím je možné jen důsledným dohledem.

 

Česká národní banka ale už dlouho volá po zpřísnění regulace pro záložny, které jsou podle ní rizikovější, než banky, s tím, že jí stávající legislativa nedává dost možností, jak předcházet problémům.

 

Ale regulace je dostatečná, problém je spíš v tom, jak dostatečně se její možnosti využívají. Podle nás má už dnes bankovní dohled v ruce celou řadu účinných nástrojů. Jedním, velice mocným nástrojem, je tzv. stanovení podmínek výkonu činnosti na individuálním základě. Pro všechny jsou sice nastavena obecně platná pravidla, pokud ale orgán dohledu dojde k názoru, že daná instituce vykonává činnost rizikovějším způsobem, než na jaký je běžná regulace nastavena, má oprávnění pro ni – samozřejmě po zdůvodnění – stanovit individuální pravidla (například větší procento kapitálové přiměřenosti, než požaduje zákon).

 

Záložny ale obvykle nabízejí o něco vyšší úroky, než banky, přitom nemají oproti bankám žádný zázračný recept na zhodnocení peněz. Nežene je to pak do mnohem rizikovějších úvěrů – s tím, že doufá, že rizikovější úvěroví klienti úvěry splatí a riziko vyjde? A pokud nevyjde, přichází problémy, které pak mohou vést management k různým nestandardním operacím?

 

Musím se ohradit vůči tomu, že by řádně vedená družstevní záložna byla odkázána na nějaké doufání, že risk vyjde a klient splatí úvěr. Tak to není. Družstevní záložny mají právo vybírat vklady a poskytovat úvěry. Jejich obchodní model je vzhledem k jejich velikosti – jde o menší úvěrové instituce – už z logiky věci jiný, než je obchodní model velkých komerčních bank, zaměřují se na segmenty, které nejsou pro velké banky tolik zajímavé a v některých případech mohou být i rizikovější. Ale i záložny posuzují naprosto standardně bonitu klienta a jeho schopnost dostát svým závazkům, stejně jako jakákoli jiná úvěrová instituce, jejich povinnosti jsou v tomto ohledu stejné, jako je tomu u bank.

 

Je také nutné si uvědomit, že rizikovější klient ještě nutně neznamená nebonitní klient – nebonitním klientům by záložny samozřejmě půjčovat vůbec neměly. Charakteru klientely také odpovídá obchodní model záložny, který bývá doplněn o mnohem větší důraz na kvalitu a dostatečnou míru zajištění úvěru.

 

Jak v případě MSD, tak v případě WPB Capital trvalo poměrně dlouho předběžné opatření, během nějž ČNB na veřejnost neposkytovala žádné informace a fungování záložny bylo prakticky paralyzováno. Jak hodnotíte postup ČNB v těchto případech?

 

Myslím si, že Asociaci družstevních záložen nepřísluší hodnotit kvalitu bankovního dohledu. Nicméně myslím si, že předběžné opatření skutečně bylo příliš dlouhé. Pro úvěrovou instituci je situace, kdy má zakázáno několik měsíců provádět některé ze zcela základních činností, jako je vybírat vklady nebo poskytovat úvěry, velice problematická. Pokud by nakonec regulátor dospěl k názoru, že to předběžné opatření nebylo opodstatněné nebo bylo příliš tvrdé, bylo by po tak dlouhé době pro záložny složité, ne-li nemožné, se z jeho důsledků vzpamatovat.

 

Nevládne teď v sektoru družstevních záložen strach, kdo další se octne v hledáčku České národní banky?

 

Záložny podléhají dohledu i na dálku, na tom je koneckonců, jak uvádí Česká národní banka, její dohled z velké míry postaven – a v tuto chvíli nám nejsou známy žádné signály o tom, že by mělo probíhat nějaké další správní řízení, které by mělo vést k zániku další družstevní záložny.

 

Jak Asociace družstevních záložen vnímá návrh novely zákona o družstevních záložnách?

 

Asociace novelu souhlasí v zásadě s devíti z deseti bodů, které přináší. Je v ní řada dobrých ustanovení, která naopak vítáme – jako např. limit pro bilanční sumu ve výši 5 miliard, při jehož překročení se musí transformovat na banku. Není důvod, aby družstevní záložna měla bilanční sumu větší, než pět miliard, pokud chce být větší, je transformace na banku logickým a legitimním krokem – protože tak velká organizace už skutečně neodpovídá charakteru družstevní záložny. Ani s dvojnásobnými odvody do Fondu pojištění vkladů nemáme žádný problém.

 

Nicméně s jedním ustanovením, kterému pracovně říkáme „jedna ku deseti“, souhlasit nemůžeme. Toto ustanovení podmiňuje úročení vkladů současným vložením jedné desetiny objemu těchto vkladů do kapitálu záložny. Jde o naprosto zásadní změnu, která zcela mění podmínky výběru vkladů a s níž se podle našeho názoru nebudou některé družstevní záložny schopny vyrovnat. V zákoně je navíc stanovena pro toto přizpůsobení se tak zásadní změně extrémně krátká lhůta – pouhého půl roku.

 

Pokud by bylo stanoveno delší přechodné období, souhlasili byste i s tímto bodem?

 

Ne, to opatření je podle našeho názoru přehnaně přísné – není mi známo, že by kdekoli jinde na světě podobně drsné regulační opatření v sektoru družstevních záložen fungovalo. Navíc je diskriminační – dopadlo by na domácí družstevní záložny, které podnikají podle českého zákona o družstevních záložnách, neplatilo by ale už pro tuzemské banky, stejně tak pro zahraniční banky podnikající na území České republiky, a ani na pobočky zahraničních družstevních záložen, které v česku také podnikají – ti všichni by podnikali za jiných podmínek, než české záložny. To je podle nás zcela v rozporu s právem Evropské unie, jejímiž jsme členy. I způsob, jakým se toto ustanovení do návrhu novely zákona dostalo, byl velice nestandardní.

 

Jak to?

 

V návrhu zákona se objevilo na návrh České národní banky až poté, co bylo ukončeno připomínkové řízení s námi – my jsme tak neměli vůbec šanci se k němu vyjádřit. Ministerstvo financí se rozhodlo takto zásadní návrh akceptovat a nijak ho nekonzultovat s těmi, jichž se bude týkat nejvíc – s družstevními záložnami, respektive Asociací družstevních záložen. Následně pak vláda tento návrh doplněný na poslední chvíli o takto kontroverzní ustanovení předložila parlamentu ke schválení podle paragrafu 90 jednacího řádu, který říká, že návrh zákona je možné schválit hned v prvním čtení, bez pozměňovacích návrhů. Takže nejen, že jsme se nemohli vyjádřit k tomuto více než spornému bodu v rámci připomínkového řízení v průběhu přípravy novely na ministerstvu financí, ale mělo nám být toto právo odepřeno i na půdě sněmovny -  to se naštěstí nestalo (režim zrychleného projednávání v případě tohoto zákona narazil na veto parlamentní opozice – pozn. red.). Připomínám, že příprava této novely se řeší už tři a půl roku... Považuji proto celý způsob přípravy tohoto vysoce kontroverzního ustanovení za velmi nestandardní. A zaráží mě i to, že v důvodové zprávě k navrhované novele není žádná ekonomická analýza dopadů tohoto ustanovení.

 

Máte představu, jaké by ty dopady byly?

 

My jsme si tuto analýzu udělali a vyšlo nám, že pokud bude toto opatření přijato, bude to znamenat likvidaci části sektoru družstevního záložnictví. Většina záložen má v průměru pětileté úvěry a dvouleté vklady – jde o běžnou praxi úvěrových institucí, nejen záložen, že financují delší úvěry z kratších vkladů, proto nesmí dojít k runu na banku (situaci, kdy by všichni klienti najednou chtěli vybrat své vklady – pozn. red.), to žádná banka nemůže zvládnout. V případě, že zákon naprosto zásadně změní podmínky výběru vkladů a nechám jen půlroční přechodné období, dostanou se některé záložny, byť by byly sebezdravější, do pasti, která pro ně bude likvidační. To se pak projeví i ve zbytečné zátěži fondu pojištění vkladů, který za tyto padlé záložny – ale padlé nikoli kvůli špatnému hospodaření, ale kvůli zákonu, který měl naopak těmto dalším nákladům zabránit – bude muset zbytečně vyplatit podle našich odhadů 10 – 15 miliard. Kromě toho tyto záložny disponují v současné době zhruba třemi miliardami prostředků nad zákonem daný limit pro pojištění vkladů. Ty by byly s nejvyšší pravděpodobností při pádech těchto záložen nenávratně ztraceny.

 

Co když parlament zákon nakonec i s kontroverzním ustanovením schválí?

 

Asociace si nechala vypracovat rozbor, který posuzuje soulad tohoto ustanovení s českou ústavou a evropským právem, na jeho základě jsme došli k názoru, že je s obojím v rozporu. A pro případ, že bude schváleno, jsme připraveni podat stížnost k Evropské komisi.

 

Vy sám jste v Asociaci za společnost Citfin, která je ryze česká, co další záložny sdružené v Asociaci, které mají ve vlastnické struktuře zahraniční subjekty? Uvažují jejich vlastníci o arbitrážích s českým státem?

 

Ano a podle stanoviska rozhodce Mgr. Sekaniny je vysoce pravděpodobné, že by arbitrážní tribunály novelu, především ono sporné ustanovení, posoudily jako porušení standardů rovného a spravedlivého zacházení a daly by zahraničním investorům zapravdu.

 

Vám jako zástupci ryze české společnosti nezbývá, než doufat, že najdete zastání u Evropské komise.

 

Je to tak, i když je to paradoxní – z hlediska možností ochrany svého podnikání mají v tuto chvíli subjekty s českými vlastníky horší možnosti, než podniky se zahraniční účastí.

 

Česká národní banka i ministerstvo financí ale vidí v tomto opatření cestu, jak vrátit družstevní záložny blíže ke svému původnímu účelu a podpořit zainteresovanost členů družstva na fungování samotné družstevní záložny.

 

Asociace družstevních záložen souhlasí s tím, že je třeba záložny, které se v poslední době až příliš přiblížily k bankám, vrátit zpět k modelu odpovídajícímu družstevní záložně. Je ale nepřípustné chtít se vracet k modelu, na němž stálo fungování družstevních záložen před sto lety. Od té doby se celý finanční sektor výrazně proměnil, záložny například mají statut úvěrových institucí, což pro ně znamená plnit tisíce stran předpisů, s čímž jsou spojeny nemalé náklady. A tuto skutečnost toto sporné ustanovení podle našeho názoru vůbec nerespektuje. Myšlenku, že je zapotřebí mluvit o tom, jaká má být role družstevních záložen a že je nutné udělat pár kroků zpět od současného modelu, v němž mají záložny až příliš blízko k bankám, podporujeme a souhlasíme s ní. Ale ustanovení jedna ku deseti podle našeho názoru k naplnění této myšlenky nepovede.

 

Navíc způsob, jakým bylo toto ustanovení, jež zcela zásadně ovlivní chod regulovaných subjektů, do zákona protlačeno, bez jakékoli konzultace, jen na základě jakéhosi politického rozhodnutí, je špatným signálem i pro ostatní podnikatele. Vím, že družstevní záložny teď kvůli tomu, co se stalo s MSD a WPB, nemají nejlepší renomé, ale je třeba si uvědomit, že pokud se tu uplatňuje při tvorbě zákonů takováto „kultura“, může se příště stejným způsobem projevit i při regulaci zcela jiného sektoru podnikání.

Další články
Podnikání

Zvoní kampeličkám hrana?

Článek
Podnikání

Kauza půlmiliardy z České konsolidační agentury: Savov je čistý

Článek
Podnikání

Bude mít Česko nadnárodní loterii? Sazka má zájem

Článek

Chcete kvalitní informace ze světa byznysu?

Přidejte se k 7 tisícům investorů, podnikatelů či
obchodniků a začněte odebírat náš newsletter.