Sekce: Lifestyle

Nedostatek lidí je znát všude. Nabízené mzdy se ale příliš nemění

Co za tím stojí?
Datum: 25. 07. 2017 12.00 / Autor: Zdravko Krstanov
Nezaměstnanost v ČR se již několik měsíců pohybuje na vůbec nejnižší úrovní z celé EU. Počet volných pracovních míst dosahuje nejvyšších hodnot od roku 2001. Konjunkturální průzkumy zase ukazují, že se nedostatek zaměstnanců stává stále vážnějším problémem omezujícím výrobu v klíčovém průmyslu.

S napětím na trhu práce částečně spojujeme i zrychlující se růst průměrných mezd, uvádí server Roklen24. Nad rámec těchto informací jde nová analýza ČSOB, vycházející z inzerátů Úřadů práce za posledních osm měsíců. Ta odhaluje některé opomíjené aspekty tuzemského trhu práce jako například podrobnější strukturu nejvíce poptávaných pozic nebo nabízené mzdy a jejich vývoj v čase.

Zajímavým zjištěním je neměnnost profesní struktury nabízených pracovních míst v čase. Občas se jen zamění pozice vůbec nejpoptávanějších pozic mezi kvalifikovanými a nekvalifikovanými dělníky. V TOP 10 dále stabilně figurují například kováři, nástrojáři, svářeči, slévači, pomocní pracovníci v oblasti těžby a stavebnictví a řemeslníci. Silnou pozici mají také řidiči nákladních automobilů, pracovníci ochranky a kuchaři. Rozhodně se tedy nedá mluvit o tom, že by česká ekonomika byla v nějak dramaticky rychlé tranzitní fázi, kdy by nově vznikající místa směřovala do jiných odvětví (třeba i s vyšší přidanou hodnotou).

Přibližně třetina z nabízených pozic zůstává v nabídce více než šest měsíců, jedná se například o kuchaře, svářeče, stavební dělníky, řidiče, číšníky a servírky. To bývá často zdůvodňováno tím, že je nedostatek volných zaměstnanců, jak v posledních měsících zdůrazňují zejména zaměstnavatelé.

„Přibližně třetina z nabízených pozic zůstává v nabídce více než šest měsíců, jedná se například o kuchaře, svářeče, stavební dělníky, řidiče, číšníky a servírky.“

Má to ale dva háčky – jednak stále nějaká nezaměstnanost existuje (v červnu asi 297 tisíc osob), a tak by se zřejmě při dostatečné atraktivitě nabízených pozic podařilo některé z nezaměstnaných zapojit do pracovního procesu a trh tak rozhýbat. Druhý s tím částečně související je, že u nás existuje obecně nízká míra vnitrostátní pracovní migrace, a tak nabízená dodatečná mzda evidentně není dostatečně atraktivní na to, aby přiměla zaměstnance se za prací přestěhovat, přestože mezi kraji přetrvávají mzdové diferenciály.

Co se týče geografické struktury poptávaných profesí, ta zůstává ve většině krajů velmi podobná. Přesto lze nalézt rozdíly mezi Prahou, kde jsou nejhledanější IT odborníci, a ostatními kraji, kde jsou to většinou řidiči. Poněkud překvapivé je zjištění, že v Praze zaostávají nabízené mzdy nekvalifikovaných profesí za ostatními kraji, přestože průměrná i mediánová mzda je tam z ČR nejvyšší. Bohužel bez dalších dat můžeme o skutečném důvodu jen spekulovat podobně jako autoři studie. Jejich hypotéza říká, že za tím stojí vyšší podíl cizinců v hlavním městě, kteří nabízené mzdy sráží. Vezme-li ale v úvahu i vyšší životní náklady, zdá se, že je toto zdůvodnění poněkud diskutabilní.

„Poněkud překvapivé je zjištění, že v Praze zaostávají nabízené mzdy nekvalifikovaných profesí za ostatními kraji, přestože průměrná i mediánová mzda je tam z ČR nejvyšší.“

Data dále částečně odhalují nízkou flexibilitu zaměstnavatelů s ohledem na mzdy, byť samozřejmě nabízené mzdy nejsou totožné se mzdami skutečně dosaženými/vyjednanými (nemluvě o možnosti placení „bokem“). Nezanedbatelný podíl nabízených mezd se totiž velmi výrazně přibližuje zákonem stanovené minimální mzdě, respektive se nachází v prvním decilu (nejnižších deset procent mezd) celkového mzdového rozdělení daných profesí za minulý rok. Velká většina nabízených mezd pak leží výrazně pod mediánem mezd daných profesí z minulého roku, snad jen s výjimkou řidičů, kterým mzdy táhnou nahoru zejména velkorysé nabídky řidičům nákladních aut, a kuchařů, kteří zase v minulém roce měli velmi nízké vykazované mzdy. Pro některé nezaměstnané je proto logicky atraktivita takových nabídek nízká.

„Zatímco volných pracovních míst přibylo od konce loňského roku o 51 tisíc, nabízené mzdy vzrostly jen o několik stokorun.“

Strnulost nabídek z řad zaměstnavatelů podtrhuje i nízká růstová dynamika nabízených mezd v čase od počátku letošního roku (časový horizont byl zvolen z důvodu navýšení minimální mzdy na počátku roku). Zatímco volných pracovních míst přibylo od konce loňského roku 51 tisíc, nabízené mzdy vzrostly jen o několik stokorun. Např. u nejhledanějších kvalifikovaných a nekvalifikovaných dělníků šlo jen o 300–400 korun, což je méně než tříprocentní nárůst. Značnou část navíc ukrojila inflace, která za stejné období dosáhla v průměru přibližně 2,3 %, reálný nárůst byl proto víceméně zanedbatelný.  Lze proto očekávat, že bez razantnějšího navýšení motivací v podobě mzdových i nemzdových benefitů zůstanou současná volná pracovní místa i nadále volná.

Další články
Podnikání

Americké společnosti dál tíží nízké ceny ropy

Co dalšího odhalila výsledková sezóna?
Článek
Podnikání

Navýšení minimální mzdy. Jaký bude přínos?

Článek
Podnikání

Měli byste znát: Miliardář, který zaměstnal Nečase

Článek

Chcete kvalitní informace ze světa byznysu?

Přidejte se k 7 tisícům investorů, podnikatelů či
obchodniků a začněte odebírat náš newsletter.