Sekce: Investování

Opustí investoři a velké podniky potápějící se britskou loď? George Soros má jasno

Datum: 28. 06. 2017 11.00 / Autor: Jan Železný
Červnové volby do britské Dolní sněmovny (House of Commons) vyústily v bolehlav celoevropského rozměru. Po opadnutí prvního šoku se však pozornost odborníků i médií začíná přesouvat od světa politiky do oblasti ekonomiky a financí.

Jak na vzniklý zmatek zareagují investoři a velké podniky? Nehrozí ostrovní monarchii, dosud centru světových financí, masivní opadnutí jejich přízně? Americký finančník George Soros budoucnost nevidí příliš růžově.

Mělo se jednat o fenomenální triumf britské premiérky, která hodlala posílit svou pozici před začátkem vyjednávání o brexitu výrazným navýšením počtu křesel v Dolní sněmovně. Všechny okolnosti se zdály být výrazně příznivé a nápad Theresy May vypsat předčasné volby na červen příznivě hodnotila i řada politických komentátorů. Ostatně není se čemu divit, neboť předvolební průzkumy opakovaně poukazovaly na výrazný náskok konzervativců oproti druhé Labour Party. Byznysu nakloněná vládnoucí strana se navíc toužila dále vymezit liberálním programem, jenž by vykreslil Velkou Británii jako zemi nezávislou na rozmarech EU, zemi přívětivou vůči podnikatelům, zahraničním investicím, se silnou a prosperující střední třídou stavící na drobných a středních podnikatelích. Tedy pravý opak toho, co měli ústy svého nemarxistického lídra Jeremy Corbyna představovat labouristé.

Jak je však již dnes známo, plán selhal při první předvolební zkoušce ohněm a to mimo jiné i proto, že výsledný program a vyznění vládnoucí strany zdaleka tak jednoznačné a srozumitelné nebyly. Konzervativci ve volbách sice zvítězili, ovšem s pouhými 42,4 % hlasů a 318 mandáty zůstali před branami sněmovní většiny, vyžadující ještě o 8 hlasů navíc. Labouristé se umístili se 40 % vcelku těsně za nimi a obsadili 262 poslaneckých křesel, čímž si polepšili o 30 postů oproti volbám z roku 2015. Výsledkem je parlament bez jasné většiny (tzv. hung parliament) a z něho plynoucí politická nejistota. A tu, jak známo, trhy ani investoři příliš v lásce nemají. Samotné volby však dle některých zástupců byznysu odhalily ještě daleko více nepříznivých trendů.

Mladí Britové a konec start-upové kultury?

Při pohledu do světa kolem sebe se nejednomu pozorovateli může zdát, že podnikatelský duch se v mladé generaci projevuje nadmíru silně. Inovativní byznysmeni jako Elon Musk se stávají globálními celebritami, drobné „garážové“ projekty rostou jako houby po dešti a tzv. start-upová kultura je na vzestupu. To ostatně potvrzuje i řada studií, jež tvrdí, že stále větší podíl dnešních dvacátníků (nejen) na Západě dává přednost možnosti vlastní seberealizace doprovázené nejistotou před jistým příjmem tradičních pracovních míst.

Jak se však zdá, tento trend ve Velké Británii, rodišti myšlenky volného trhu, těžce narazil. Jeremy Corbyn, prošedivělý muž s nevalným vzděláním, který dlouhodobě zastává silně levicové pozice a otevřeně hovoří o zrušení školného, výrazném zvýšení korporátních daní či zpětném zestátnění řady klíčových průmyslových odvětví, se totiž u mladé zdánlivě byznysu nakloněné generace těšil nečekané podpoře. Dle údajů agentury YouGov se volební účast mezi lidmi ve věkovém rozmezí 18–24 let zvýšila oproti volbám z roku 2015 o 15 % a dosáhla úctyhodných 57 %. Levicoví labouristé ostatně zaznamenali vítězství ve 43 z 60 volebních obvodů, kde prezenční studenti tvoří alespoň 15 % dospělé populace. Dle mnohých komentátorů tak byl věk nejvýraznějším faktorem, který rozhodoval o stranických preferencích. Mladí Britové přitom, zdá se, myšlence volného trhu příliš neholdují a vyvrací tak všeobecně sdílení představy.

George Soros: Na tvrdém brexitu prodělají všichni

Je to však s náklonností nastupující britské generace k socialismu tak jednoznačné? Dle věhlasného amerického investora s maďarskými kořeny George Sorose je pravý důvod zcela jiný. Volby dle něj byly revoltou vůči konzervativci nastíněné myšlence tvrdého brexitu, kterou on sám nazval návrhem, při jehož prosazení prohrají úplně všichni (v originále „loose-loose proposition“). Dle něj totiž britské domácnosti (a s nimi i mládež) dohnala realita snižující se životní úrovně, která z nejistoty kolem brexitu plyne a vyvěrá především z propadu hodnoty britské libry. Ve svém příspěvku pro Project Syndicate tak píše, že inflace ničí hodnotu příjmů Britů, kteří se vše snaží vyrovnat všemožnými půjčkami a úvěry, čímž zvyšují svoji celkovou zadluženost.

Jeho slova ostatně potvrzují i údaje národní banky Bank of England, dle níž stoupla částka vypůjčená si jednotlivci v podobě spotřebitelských úvěrů a dluhů na kreditních kartách v květnu meziročně o 10,3 %. Spolu s tím se snížily i úspory domácností. V nejbližší budoucnosti tak dle Sorose hrozí propad domácí spotřeby a vzrůst inflace, což jsou neduhy, které se mohou ještě prohloubit v případě, že by vláda opravdu uvažovala o tvrdém brexitu a usilovala o vystoupení z celní unie s ostatními státy EU.

Zklamání investorů a hledání bezpečnějších destinací

A právě zde do celkového obrazu vstupují velcí podnikatelé a investoři, kterým propad britské měny způsobuje pouze další vrásky na čele. Ta totiž po ohlášení výsledků voleb dále výrazně oslabila proti většině světových měn, kupříkladu vůči euru během následujících čtyř dní oslabila z úrovně 1,155 až na dno 1,128. Obava z možného ekonomického propadu se ostatně odrazila i ve výzkumu podnikatelské důvěry z dílny Institute of Directors (sdružení šéfů britského byznysu), dle něhož po vyhlášení výsledků pouze 20 % z jeho téměř 700 členů cítilo optimismus ohledně stavu ekonomiky, zatímco plných 57 % vše vidělo značně černě.

Mnozí totiž celou věc vnímají tak, že před Británií stojí volba mezi absolutní nejistotou ohledně vládní strategie brexitu v případě přetrvání konzervativců v čele země, popřípadě potenciálním vítězstvím labouristů v diskutovaných dalších předčasných volbách. To přitom slibuje největší zvýšení korporátních daní v době mimo válku v moderní historii. Jistě proto nepřekvapí, že špičky Confederation of British Industry (svazu britských průmyslníků) přišly s razantní obavou z propadu přílivu nových investic do země a oslabení pozice londýnské City. Za pravdu jim ostatně dávají i ratingové agentury Moody´s a S&P, které shodně hovoří o dalším narušení stability podnikatelského a investorského prostředí, které dle nich skýtá přílišné množství rizik. Nejistý vývoj ekonomiky i možná fiskální krize tak dle agentur mohou ohrozit i rating země. Tedy něco, na co jsou investoři obzvláště citliví. 

Konec dobrý, všechno dobré

Navzdory chmurným vyhlídkám však někteří hovoří i o určitém světle na konci tunelu. To spatřují v možnosti určité sebereflexe vlády, která si na základě špatných výsledků voleb uvědomí, že její plány na úplné odpoutání od EU nejsou vítány a začne ve spolupráci s byznysem hledat mírnější řešení. Nakolik se však jedná o reálnou představu, zůstává ve hvězdách.

Další články
Podnikání

MF DNES opustí Čásenský, Velčovský skončil jako šéf ČOI

Článek
Podnikání

5 kroků George Sorose k poražení Bank of England

Známý americký investor maďarského původu George Soros získal dne 16.9.1992 přízvisko „Muž, který porazil Bank of England“.
Článek
Podnikání

Soros sází na zlato. Bojí se světové ekonomiky

Známý finančník využívá přiznivého pákového efektu
Článek

Chcete kvalitní informace ze světa byznysu?

Přidejte se k 7 tisícům investorů, podnikatelů či
obchodniků a začněte odebírat náš newsletter.